ŠESTÁ ETAPA PUTOVÁNÍ
Kroměříž - Kvasice
Základní informace o trase
Výlet z Kroměříže do Kvasic je krátký a pohodlný, jde o zcela rovinatou trasu s nadmořskou výškou 185 m. Celá trasa vede téměř po polích. Během cesty můžete vyrušit početnou populaci srnčí zvěře, zajíců nebo bažantů, kteří si užívají čerstvé vegetace.
Co nás čeká?
Výchozí bod: Kroměříž
Cílový bod: Kvasice
Vzdálenost: 10,4 km
Předpokládaná doba putování: 2:39 hod.
Obtížnost: nízká
Převýšení: stoupání 13 m, klesání 13 m
Povrch: po zpevněné komunikaci, polní cesty
Kritické body: žádné
Náš tip:
Podzámecká zahrada
- Kroměříž
- www.zamek-kromeriz.cz
- zamek-kromeriz@ado.cz
- +420 573 502 01
Podzámecká zahrada
Původně užitková a květinová zahrada se v 17. století proměnila v nádhernou barokní zahradu, architektonicky propojenou se zahradním průčelím zámku. Vzácné rostliny a dřeviny doplňují potůčky a rybníky, romantické malé stavby i originální sochařská výzdoba. Podzámecká zahrada (lidově Podzámka) je větší z "arcibiskupských zahrad" v Kroměříži. Společně s menší Květnou zahradou a Arcibiskupským zámkem je památkou světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO. Zahrada se nachází mezi Arcibiskupským zámkem a řekou Moravou a má rozlohu 47,1 ha. O její nejstarší části (mezi severní stěnou zámku a Moravou) víme, že existovala již v 15. století.
Podzámeckou zahradu si můžete prohlédnout během jízdy vláčkem. Ten vyjíždí za příznivého počasí denně od nástupiště pod zámeckými schody (sala terrena). Vláček návštěvníky proveze po nejatraktivnějších místech zahrady. Z připraveného audio záznamu jim také zprostředkuje spoustu informací o historii Podzámecké zahrady, jejich stavbách a také výsadbě. Vláček má v nabídce dvě základní trasy (40 minut a 20 minut), děti mohou absolvovat naučnou stezku. K dispozici je také audioguide Podzámeckou zahradou. Podzámecká zahrada prošla v letech 2018 až 2021 rekonstrukcí vodního systému, došlo k odbahnění a zpevnění břehů všech rybníků a vodotečí, opravě regulačních prvků vodního systému, doplnění nových prvků (mola apod.) a obnově zařízení pro chov vodního ptactva.
Zdroj: www.kudyznudy.cz
Arcibiskupský zámek
- Sněmovní náměstí 1/2 767 01 Kroměříž
- zamek-kromeriz.cz
- zamek-kromeriz@ado.cz
- +420 573 502 011
Arcibiskupský zámek
V minulosti letní sídlo olomouckých arcibiskupů s obrazárnou a rozsáhlou knihovnou, památka UNESCO. Sněmovní sál bývá označován za jeden z nejkrásnějších rokokových interiérů v České republice, natáčel se tu například film Amadeus režiséra Miloše Formana. Arcibiskupský zámek v Kroměříži je dominantou města. Jeho vznik a vývoj je spjat s historii olomouckého biskupství a arcibiskupství a poddanské obce olomouckých biskupů, která byla ve 13. století povýšena na město. Původní hrad a pozdější zámek byly rezidencí olomouckých biskupů a sídlem jejich manské organizace. Současná podoba budovy pochází z let 1664-1695, kdy byl zámek za biskupa Karla Lichtensteinu-Castelcorna po třicetileté válce znovu vystavěn podle návrhů architekta Filiberta Lucheseho a Pietra Giovanniho Tencally.
Mobiliář a výzdoba interiérů pocházejí až z druhé poloviny 18. století. Velmi významná je i galerie, která představuje díla evropských malířů 15.-18. století (Veronese, van Dyck, Hans von Aachen, Cranach st.). Uchváceni budete především nejvýznamnějším obrazem zámecké galerie, a to dílem Tiziana Vecelliho – Apollon a Marsyas. Velmi známá je zámecká knihovna, která obsahuje na 88 tisíc svazků, a hudební archiv s více než 6 000 barokními skladbami. Reprezentační i obytné prostory kroměřížského zámku patří k nejhodnotnějším zámeckým interiérům střední Evropy. V současnosti je komplex zahrad a zámku přístupný prostřednictvím několika prohlídkových tras. Arcidiecézní muzeum Kroměříž v jejich rámci spravuje tzv. kabinety, které tematicky představují jednotlivé okruhy arcibiskupských sbírek. Kromě odborné správy sbírek se muzeum věnuje také přípravě krátkodobých výstavních projektů.
Návštěvnické trasy
Reprezentační sály
Návštěvnická trasa vás zavede do nejkrásnějších a nejpoutavějších sálů a komnat zámku se vzácnými uměleckými sbírkami. Během prohlídky uvidíte i části sbírek, které patří k nejvzácnějším a nejhodnotnějším, které se v České republice nacházejí. Reprezentační sály nabízejí arcibiskupské a knížecí interiéry prvního a druhého patra zámku. Součástí prohlídky je Lovecký a Trůnní sál, Carský a Růžový pokoj, velkolepý Sněmovní sál a Letní byt – soukromé pokoje bývalého letního bytu arcibiskupa. Dále navštívíte Manský sál s mimořádnou malířskou výzdobou, věhlasnou historickou knihovnu s téměř 90 000 svazky vzácných knih, hudební prezentující vzácné rukopisy řady skladatelů.
Zámecká obrazárna
Obrazová sbírka Arcibiskupství olomouckého, umístěná z větší části v zámecké obrazárně kroměřížského zámku, představuje, po Národní galerii v Praze, druhou nejvýznamnější a největší obrazovou sbírku středoevropské malby od počátku 15. do konce 18. století v České republice. V samotné zámecké galerii máte možnost zhlédnout na 85 vybraných originálů děl významných evropských malířů od gotiky až do období rokoka, mezi něž patří např. Tizian, van Dyck, L. Cranach st.
Sala terrena
Sala terrena – sál se vstupem do zahrad. Otevřená, reprezentativně zdobená stavba s napodobeninami jeskyní (grott) je charakteristická pro významnější barokní a rokokové zámky. Zámecká Sala terrena vyniká svojí výmalbou a sochami znázorňující výjevy z antické mytologie, včetně dvou menších umělých jeskyní. Sala terrena sloužila jako jedinečné propojení zámecké rezidence s Podzámeckou zahradou. Zachovala si svůj původní vzhled a nádhernou štukovou výzdobu s nástěnnými freskami z období konce 17. století. Na tři bohatě zdobné sály, které představují střídání ročních období, navazují dvě umělé jeskyně, z nichž první okouzlujícím způsobem vypráví příběhy Ovidiových Proměn a druhá připomíná tradici středověké těžby vzácných nerostů v blízkém okolí, které sloužily k ražení arcibiskupských mincí v zámecké mincovně.
Via Residentia
Reprezentační sály + Zámecká věž
Získáte ucelený obraz o jedinečnosti kroměřížské rezidence olomouckých knížecích biskupů a arcibiskupů. Navštívíte reprezentační sály zámku včetně Carského pokoje i Sněmovního sálu.
Zámecká věž
Zámecká věž nabízí jedinečný pohled na historické jádro Kroměříže i široké okolí z 84 metrů vysoké dominanty zámku. Její patra skrývají nejstarší fáze vývoje zámeckého komplexu, prohlídka je obohacena o tematické výstavy. Nádherné výhledy na celé město a vzdálené okolí. Věž je přístupná samostatně, bez průvodce, výstup trvá cca 20 minut (206 schodů).
Podzámecká zahrada
Podzámecká zahrada byla založena po roce 1509 a během několika století byla přebudovávána do forem po sobě jdoucích historických stylů. V době klasicismu, se okolo let 1850–1855 rozrostla v duchu tehdejší módní anglické krajinářské tradice do impozantní rozlohy 64 hektarů s řadou vzácných dřevin.
Zdroj: www.kudyznudy.cz
Květná zahrada
- Generála Svobody 1192 767 01 Kroměříž
- www.kvetnazahrada-kromeriz.cz
- kvetnazahrada@npu.cz
- +420 723 962 891
Květná zahrada
Při obnově města, zničeného třicetiletou válkou, vybudovali italští architekti F. Luchese a P. G. Tencalla na neplodné a bažinaté půdě za hradbami půvabnou pozdně renesanční zahradu. Zahrada se využívá k výstavám, koncertům, slavnostem a také k procházkám a příjemnému trávení volného času. Na 16 ha byla v Kroměříži vystavěna italská zahrada s cestami ve vysokých špalírech, s 244 m dlouhou galerií soch antických bohů a postav historie a bájí, s centrálním rondelem Rotunda v geometrickém středu oslavujícím svou výzdobou vodní živel a umění štukatérů, sochařů a freskařů. Přistavený nový vstup z první poloviny 19. století tvoří Čestný dvůr klasicistního typu ze stran uzavřený velkými skleníky (Hrubý a Tropický skleník).
V samém srdci květnice byl mezi léty 1666–1668 podle projektu Giovanniho Pietra Tencally vystavěn osmiboký centrálně orientovaný pavilon – Rotunda. Její interiér je bohatě a důmyslně zdobený nejen mytologickými výjevy s náměty Ovidiových Proměn, ale také detaily vytvářejícími silnou iluzivní a emotivní atmosféru – okny s různobarevnými skly, mozaikovou podlahou sestavenou z drobných oblázků a především grotty dekorované tufem a lasturami. Centrální prostor pavilonu doplňuje Foucaultovo kyvadlo, které bylo instalováno roku 1908 z iniciativy kroměřížského gymnazijního profesora Františka Nábělka, a jehož pohyb demonstruje zemskou rotaci.
Květná zahrada a UNESCO
Celý komplex byl v roce 1998 pro svou dochovalou historickou i slohovou autenticitu architektury i krajinných a zahradních úprav v mimořádné slohové kvalitě a čistotě jako příkladný soubor ovlivňující rozvoj krajinářské architektury v Evropě, zapsán na Seznam světových kulturních a přírodních památek UNESCO. Ke Květné zahradě v Kroměříži se dostanete z Náměstí Míru, ulicí Generála Svobody a cca po 300 m dojdete k nynějšímu hlavnímu vchodu.
Kolonáda s vyhlídkovou lávkou
Kolonáda či přesněji arkádová galerie byla podle projektu Giovanniho Pietra Tencally dokončena v roce 1671. Svou délkou 244 metrů zaujímala celou jednu stěnu zahrady. Kolonáda plnila hned několik funkcí – byla vstupním objektem, a zároveň byla koncipována jako galerie soch – 22 ženských a 22 mužských postav. Biskup Karel II. z Lichtensteinu – Castelkorna našel inspiraci v zahradách daleké Itálie, kdy byly běžné originály z antických vykopávek. U nás však takové nálezy nebyly, proto byl vytvořen speciální soubor sochu určený právě pro tuto zahradu. Na sochách pracoval Michael Mandík společně s Michaelem Zürnem mladším a jde o kopie slavných antických děl z římských sbírek.
Vnitřní boční stěny Kolonády byly původně dekorovány Neptunovou a Venušinou fontánou, z nichž se dochoval pouze zbytek štukové výzdoby. Zahradní fasádu Kolonády dekoruje 46 bust, které zobrazují antické bohy a bohyně, mytologické bytosti a hrdiny i osobnosti z dějin starověkého Řecka a Říma. V 80.letech 20.století byla na střeše Kolonády vybudována pochůzková lávka, která umožňuje návštěvníkům přehlédnout z výšky výsadbu květin v tzv. Janákově parteru. Tím Kolonáda převzala funkci hlavního vyhlídkového bodu zahrady. Kolonáda včetně vyhlídkové lávky prošla v roce 2022 obnovou, nově otevřena je od konce května 2023.
Zdroj: www.kudyznudy.cz
Kostel sv. Mořice
- Stojanovo náměstí 1139/2, 767 01 Kroměříž
- www.svmoric.net
- fakromeriz-smo@ado.cz
- +420 573 338 952
Kostel sv. Mořice
Kostel svatého Mořice v Kroměříži je jedna z největších gotických staveb České republiky. Kostel je sídlem kolegiátní kapituly u sv. Mořice v Kroměříži. Ze severu k němu přiléhá komplex Arcibiskupského gymnázia napojený Mlýnskou branou na Arcibiskupský zámek. V Českých zemích neobvyklé zasvěcení svatému Mořici zvolil biskup podle svého minulého působiště, kostela sv. Mořice v Magdeburku. Kostel v Kroměříži prodělal v historii několik úprav a svoji současnou podobu dostal při pseudogotické obnově po požáru v 19. století. Kostel sousedí s Arcibiskupským gymnáziem a Arcibiskupským zámkem.
K trojlodní síni přiléhá kaple Bolestné Panny Marie s náhrobky biskupů Wolfganga H. Schrattenbacha a Leopolda Egkha. Tato mariánská kaple je jedním z nejkrásnějších barokních interiérů v českých zemích. Hlavní oltář je datován rokem 1582. Je zde vyobrazen patron kostela sv. Mořic. Úctu tohoto světce zavedl zakladatel chrámu, olomoucký biskup Bruno ze Schaumburku, jehož ostatky jsou uloženy v kněžišti před hlavním oltářem. K severní zdi kněžiště se přimykají kanovnická a navazující vikářská sakristie. Mezi ní a kaplí je vloženo dvouramenné točité schodiště ústící ve věži. Hranolové věže jsou zakončeny novogotickými zvonicovými nástavci. Nad portálem při vstupu je umístěna litinová deska, která je věnovaná památce na požár kostela v roce 1836. V současné době se při zahájení školního roku a podobně významných událostí konají mše svaté pro studenty Arcibiskupského gymnázia nebo ve spolupráci s Klubem UNESCO pořádaný festival Hudba v zahradách a zámku.
Zdroj: www.kudyznudy.cz
Kostel Nanebevzetí Panny Marie
- Riegrovo nám. 165 767 01 Kroměříž
- farnostpm.cz
- farnostpm@farnostpm.cz
- +420 573 338 974
Kostel Nanebevzetí Panny Marie
Farní kostel zasvěcený Panně Marii nechal postavit ve 13. století biskup Bruno ze Schauenburku, olomoucký biskup, který byl také zakladatelem nedalekého kroměřížského kostela sv. Mořice. Když Kroměříž v létě roku 1643 obsadili Švédové a evangeličtí Valaši, byl kostel vyrabován a téměř zničen. Z původní středověké stavby se dochovala jen větší část věže a zdi kostela. Pak svatostánek na několik let osiřel, protože se v něm kvůli jeho špatnému stavu nemohly konat bohoslužby. Od roku 1651 pomalým tempem probíhaly opravy, po jejichž dokončení byly na 42 metrů vysokou věž umístěny hodiny, které původně visely na kroměřížské radnici.
Dnešní podoba tohoto svatostánku pochází z první poloviny 18. století. Zaujme hodnotným, převážně barokním, interiérem. Za jejího autora je považován významný architekt Ignác Josef Cyrani z Bolleshausu, který se podílel i na dalších skvostných sakrálních stavbách na Moravě (například bazilika na Svatém Hostýně, kostel sv. Jana Křtitele v Kroměříži či kaple Panny Marie Bolestné u kostela sv. Mořice taktéž v Kroměříži). Základní kámen na tuto přestavbu kostela osobně položil olomoucký biskup kardinál Wolfgang H. Schrattenbach roku 1724. Z původního objektu byly ponechány věž a pravděpodobně i část obvodových zdí lodi. Vysvěcení kostela po dokončení stavebních prací proběhlo v květnu 1736. Kostel byl potom ještě několikrát opravován. Přežil dvě světové války, avšak už bez tří zvonů, které byly odvezeny a roztaveny pro vojenské účely. V roce 1996 dostala tato charakteristická dominanta historického jádra Kroměříže novou fasádu, v roce 2001 na kostele zazářila nová střecha, v roce 2004 byla zrestaurována vitrážová okna, v letech 2006-2008 proběhlo kompletní zrestaurování balustrády. V křestní kapli se nachází zajímavá barokní křtitelnice a nejvýznamnějším dílem v tomto interiéru je oltář Čtrnácti svatých pomocníků, cenná řezbářská práce z období kolem roku 1715. V kostele jsou také dva boční oltáře významného barokního sochaře Ondřeje Zahnera, mezi jehož díla patří mimo jiné Sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci, památka zařazená na seznam UNESCO.
Muzeum Kroměřížska
- Velké náměstí 37/19, 767 01 Kroměříž
- www.muzeum-km.cz
- muzeum@muzeum-km.cz
- +420 573 338 388
Muzeum Kroměřížska
Muzeum Kroměřížska má své sídlo v Kroměříži, ale spravuje také Muzeum v přírodě Rymice a Větrný mlýn Velké Těšany. V budově muzea na Velkém náměstí můžete celoročně navštívit jak stálé expozice, tak i zajímavé krátkodobé výstavy, tvořivé dílny, programy pro školy a mládež, přednášky či konference. Hlavní budova Muzea Kroměřížska sídlí v samém srdci Kroměříže v historickém domě na Velkém náměstí. Můžete si ji projít doslova od sklepa až po půdu. Čeká vás celkem pět stálých expozic a krátkodobé výstavy v Malé galerii a Galerii v podloubí.
Ve sklepení muzea se nachází expozice Historie ukrytá pod dlažbou města. V tomto atraktivním prostředí jsou k vidění předměty od pravěku až do konce 17. století, například nálezy z odkrytých odpadních jímek a studní, doklady jídelníčku a hygieny, ale také mučicí nástroje a zbraně z období třicetileté války. V expozici Strážci času je umístěn unikátní „časostroj“ sestavený roku 1929 bednářem Janem Linduškou. Má osm rozdílných ciferníků a je opatřen kalendářem s 13 měsíci. Můžete zkusit natáhnout závaží a rozkývat hodinové kyvadlo nebo se podívat na reálné znázornění funkce slunečních hodin. V šesti výstavních sálech nabízí Památník Maxe Švabinského sedm desetiletí tvorby jednoho z nejvýznamnějších kroměřížských rodáků. Je představen jako autor řady obrazů, grafických listů, tvůrce mozaiky nebo vitráže, ale i grafiky poštovních známek a bankovek. K procházce novějšími dějinami města láká expozice Kroměříž v soukolí dějin 1848–1948. Dozvíte se mnoho zajímavostí – čím bylo osvětleno centrum města v době konání sněmu či kdo z občanů Kroměříže se účastnil vylodění v Normandii. Nechybí ani rozměrné stylizované modely dnes již zaniklých památek, např. židovské synagogy. Tajuplnou expozici Poklady staré půdy najdete v zrekonstruovaných autentických prostorách se zachovalými trámy, temnými zákoutími a záhadnými dvířky. Z reálného světa doputujete do říší literárních a filmových hrdinů – ocitnete se například u Malého prince nebo moudrého Aslana a děti si vyzkoušejí Alenčinu cestu králičí norou.
Zdroj: www.kudyznudy.cz
Kostel sv. Jana Křtitele
- Masarykovo náměstí 1138/17, 767 01 Kroměříž
- www.svmoric.net
- fakromeriz-smo@ado.cz
- +420 573 338 952
Kostel sv. Jana Křtitele
Barokní kostel sv. Jana Křtitele patří k nejkrásnějším památkám 18. století na Moravě. Kostel sv. Jana Křtitele byl postavený v místech maltézské komendy, kterou připomínají maltézské kříže na dvojvěží. Původní románský kostel s prvky gotiky, založený Johanity při špitále, byl v 17. stol. předán piaristickému řádu, který přišel do města v roce 1687 a založil tu gymnázium, kolej a pěvecký seminář. Piaristé přistavěli ke kostelu svou kolej a v roce 1737 začali se stavbou nového chrámu podle projektu biskupského architekta Cyraniho z Bolleshausu. Chrám byl vysvěcen v roce 1768. K připomínce této události slouží 12 bronzových křížů umístěných kolem obvodu kostela.
Projekt vycházel z půdorysu vídeňského chrámu salesiánek na Renngasse, fasáda připomíná vzory vídeňských a pražských chrámů. Nad vchodem je umístěno sousoší Kristova křtu s adorujícími anděly. Vynikající interiér ozdobený rokokovými prvky je dílem předních umělců Moravy a Rakouska. Svou polohou a svými rozměry (21 m délky, 15,8 m v šířky) představuje dominantu v kroměřížské centrální části města, která je vstupní částí do historického jádra.
Zdroj: www.kudyznudy.cz
Zámek Kvasice
- Parková 21, 768 21 Kvasice
- www.kvasice.cz
- dzr.kvasice@tiscali.cz
- +420 573 358 009
Zámek Kvasice
V moravské obci Kvasice stojí čtyřkřídlový dvoupatrový zámek s hranolovou věží, který je obehnán pěkným zámeckým parkem. V minulosti zde stávala tvrz, která byla postavená v roce 1365. Majitelem tvrze byl Milota z Benešova a Kvasic. Za husitských válek byla tvrz kompletně vypálena. Oheň tvrz zničil až do základů, takže bylo zcela nutné postavit tvrz novou, která byla obehnána vodním příkopem. V osmdesátých letech 16. století byl majitelem vodního hradu Havel Kurovský z Vrchlabí. Ten nechal vodní hrad zcela přestavět a vznikl zde pohledný renesanční zámek. Krásné zde byly především renesanční arkády, které byly ozdobou vnitřního zámeckého nádvoří.
Pozdější majitelé renesančního zámku Rottalové udělali z Kvasického zámku sídlo správy zdejší oblasti, kterou měli pod kontrolou. V té době byly rovněž strženy všechny nepotřebné hospodářské budovy v předhradí a všechny vodní příkopy i s rybníčkem byly zasypány. V 19.století prošel kvasický renesanční zámek četnými stavebními úpravami. V té doby dostal zámek klasicistní styl, který se dochoval až do dnešní doby. V současné době je zde domov pro seniory. Zámecká zahrada je však otevřena široké veřejnosti, takže se zde můžete procházet a pokud jedete na kole, tak si zde můžete udělat příjemnou odpočinkovou přestávku nebo tady v klidu posvačit.
Záhlinické rybníky
- Doubravice, 768 24 Hulín
- https://nature.hyperlink.cz/zahlinicke-rybniky.php
- janal.jiri@npu.cz
- +420 606 541 859
Záhlinické rybníky
Přírodní park Záhlinické rybníky je jedinečným územím na středním toku Moravy. Zahrnuje komplex Záhlinických rybníků, přilehlých luk a lužního lesa v lokalitách Filena a Zámeček. Vyhlášen byl v roce 1995 na ploše 500 ha. Záhlinické rybníky leží jihozápadně od města Hulín, jsou napájeny říčkou Rusavou a Mojenou a tvoří je hlavní rybníky Nový, Pláňavský a Doubravický. Terén je převážně rovinatý s průměrnou nadmořskou výškou 186 m. Rybníky jsou nejvýznamnější ornitologickou lokalitou na střední Moravě.
Všechny velké rybníky jsou protkány a rozčleněny na více vodních ploch rozsáhlou sítí hrází. Na jejích březích ve větru šumí velké plochy rákosí, hráze jsou osázeny alejemi stromů, ve vodě se šplouchají tisíce ryb a na vodních hladinách můžeme spatřit nebývalé množství vodních ptáků. Opakovaně zde bylo pozorováno okolo 270 druhů ptáků, z toho 135 hnízdících. Spojením rybníků, luk a lužního lesa vznikl celek s vysokou krajinářskou hodnotou, plnící významnou ekologickou funkci regionálního biocentra.
Stálými obyvateli Záhlinických rybníků je více než 100 druhů zástupců z ptačí říše. Při velkých migračních tazích ptactvo využívá rybníky jako hnízdiště ke krátkodobé zastávce a odpočinku. Ze stálých obyvatel rybníků můžeme spatřit kormorána velkého, volavku popelavou a bílou nebo lžičáka pestrého.
Rybníky, původně vybudované ve 14. století, posléze rozšířil v letech 1547-1573 Jan Skála z Doubravky, který se později stal olomouckým biskupem a nechal si upravit své jméno na lépe znějící Jan Dubravius. Po něm nese název bývalá samota Doubravice, která leží uprostřed rybníků. V daleko pozdější době zde byla vybudována drůbežárna, dnes slouží rybářskému svazu a je tu i malá daňčí obora.
Zdroj: www.kudyznudy.cz
Kde se najíst a ubytovat?
Restaurace a ubytování podél trasy.
Rekreační zařízení Sportareál Kvasice
- Tlumačovská 681, 76821 Kvasice
- www.kvasice.cz
- karel.kunovsky@seznam.cz
- +420 605 703 376
Penzion Pod Kaštany
- A. Dohnala 13, 76821 Kvasice
- www.podkastany.eu
- info@podkastany.eu
- +420 772 001 122
Art Club Bowling Kvasice
- Dvůr 699, 76821 Kvasice
- www.facebook.com/Bowling-Kvasice
- bowling.kvasice@email.cz
- +420 770 653 262
Máte zájem, aby se vaše provozovna objevila na těchto stránkách? Klikněte na odkaz vpravo a vyplňte přiložený formulář.
Fotogalerie
Fotografie z putování.
Proč se vydat po trasách Cyrilometodějské stezky?
Dálkové trasy Cyrilometodějské stezky vás zvou na poutní místa a archeologická naleziště, která významně přispěla k rozvoji slovanské kultury. Jsou značené v obou směrech a vybízejí k putování bez hranic, nejen státních.
- Zkušenosti: budete překvapeni, co všechno dokážete
- Skvělé značení: turistické značení
- Neuvěřitelná krajina: putujeme krajinou mimo rušné úseky
Co lze získat?
Snad každý si rád přináší něco z turistiky ať už to jsou různé turistické a upomínkové předměty. Bude-li putovat po Cyrilometodějské stezce, máme pro vás připraveny následující tiskoviny, které by vás mohly motivovat k putování po stezce:
- Poutní pasy: sbírání razítek do speciálního pasu
- Pamětní listy: upomínkový list na konci putování
- Mapy: tištění průvodci