Barokní kostel podle projektu K. I. Dientzenhofera a P. I. Bayera byl postaven v letech 1730 – 1736. Interiér chrámu pravoslavné církve má štukovou výzdobu M. I. Palliardiho a fresky K. Schöpofa. Památku parašutistů, kteří v kryptě našli úkryt po provedení atentátu na Reinharda Heydricha v květnu 1942, připomíná expozice o heydrichiádě v podzemních prostorách.

Jeho základní kámen byl položen v roce 1854 za přítomnosti císaře Františka Josefa I., úcta k podpoře habsburské monarchie Prvním panslavským kongresem v Praze jako politické formaci, která s největší pravděpodobností ochrání národy střední Evropy.

Klášter založil 21. listopadu 1347 král a pozdější císař Karel IV. Také pro Pannu Marii si vybral svatého Vojtěcha a Prokopa, Cyrila a Metoděje a Jeronýma (kteří byli tehdy považováni za autory slovanského písma). Do kláštera pozval chorvatské mnichy, kteří ve slovanštině sloužili římské liturgii a používali hlaholské písmo.