Cyrilometodějská stezka – Kulturní stezka Rady Evropy

Kulturní odkaz Cyrila a Metoděje

Cyrilometodějský odkaz

Kulturní stezka svatých Cyrila a Metoděje, známých též jako soluňští bratři nebo apoštolové Slovanů (slovanští věrozvěstové), se zaměřuje především na kulturní ideje a kulturní obsah, který oba bratři řecko-byzantského původu šířili během své misie především mezi velkomoravskými Slovany v letech 863–868 (jejich misijní aktivity ovlivnily i Slovany v oblasti dolní Panonie). Toto počáteční období pokračovalo stejně intenzivní misijní činností pod Metodějovým vedením (poté, co Cyril v roce 869 zemřel) a po Metodějově smrti roku 885 je převzali přímí učedníci obou věrozvěstů, kteří po vyhnání z Velké Moravy dále šířili cyrilometodějské dědictví napříč slovanským světem.
Misie pod vedením Cyrila a Metoděje se uskutečnila jako odpověď byzantského císaře Michaela III. na žádost velkomoravského knížete Rastislava. Jejím hlavním cílem bylo přinést této slovanské komunitě srozumitelný jazyk pro sakrální i veřejné použití a podporovat i posilovat křesťanskou víru místních obyvatel.

Cyril a Metoděj ovšem nejen zdokonalili slovanský jazyk (rozšířením slovní zásoby a gramatiky), aby vyhověli potřebám teologického, filozofického, legislativního, administrativního a literárního diskurzu, ale zašli ještě dále, když Konstantin vytvořil písmo přizpůsobené slovanskému hláskotvornému systému, tzv. hlaholici. Koncem 9. století pak na teritoriích jižních Slovanů, pravděpodobně v První bulharské říši, vznikla cyrilice. Zatímco v průběhu 11. století se hlaholské písmo užívalo ještě stále poměrně často, obzvláště v rámci ochridské literární školy, počínaje 12. stoletím převládla u Slovanů východního ritu žijících v civilizačním a politickém dosahu Východořímské říše cyrilice coby ekvivalent řecké alfabety, zatímco hlaholice se nadále používala pouze u Chorvatů, kde byl poslední hlaholský text vytištěn v roce 1927.

Z geografického hlediska

Z geografického hlediska pokryla samotná misie i její kulturní dědictví poměrně velké teritorium. Velká Morava se rozkládala především na území Česka (jeho východní části) a západního Slovenska, ale také v Maďarsku a Rakousku. Slovanská Dolní Panonie zahrnovala hlavně dnešní Maďarsko, ale také Chorvatsko a Srbsko. Životní osudy svatých Cyrila a Metoděje před misií a během ní se odvíjely rovněž v regionech na území dnešního Řecka a Turecka, Německa, Slovinska, Itálie, Ukrajiny a Ruska (na území Krymu a historické Kyjevské Rusi). Jakmile byli Cyrilovi a Metodějovi přímí následovníci vyhnáni z Velké Moravy, cyrilometodějská kulturní idea a její obsah se rozšířily mezi Slovany žijícími na území současného Bulharska, severní Makedonie a jižní Albánie, Chorvatska, Bosny a Hercegoviny, Srbska a rovněž Kosova, Černé Hory, Rumunska, Moldavska a Polska. Vzato do důsledků je dnes cyrilometodějské dědictví přítomno ve všech zemích píšících cyrilicí/azbukou.

Cyrilometodějské kulturní dědictví je orientováno na identitu

Cyrilometodějské dědictví nelze definovat bez toho, abychom upozornili na důležitou skutečnost: vždy bylo a je nezvratně orientováno na otázky kultury a identity. To bylo zřejmé už v samých počátcích tohoto dědictví, tedy od okamžiku, kdy se Rastislav obrátil na císaře Michaela III. a Konstantin s Metodějem se vydali na misii. Od této chvíle šlo o dílo (opětovného) formování a rozvoje kulturní (ale i politické) slovanské identity, jež by se odlišovala od již pevně ustavené a vyspělé kulturní (a politické) identity německé či byzantské. Jádro cyrilometodějského kulturního odkazu má své nehmotné i hmotné stránky. K těm nehmotným patří především spisovné varianty staroslověnského jazyka a také hlaholice a cyrilice. Hmotné aspekty tvoří především texty sepsané v konkrétních jazycích a písmech spojených s cyrilometodějským odkazem. Ale také řada archeologických a historických památek pocházejících z období cyrilometodějské misie, jakož i památky svědčící o příslušných etapách následného vývoje cyrilometodějských kulturních idejí v jednotlivých zemích.

Cyril and Methodius heritage in the context of European values

Svatí Cyril a Metoděj významně ovlivnili duchovní vývoj Evropanů a položili základy rozvoje kultury v Evropě. Zůstávají symboly základních hodnot evropské civilizace, jako jsou lidská důstojnost, tolerance, demokracie, svoboda myšlení, svědomí, náboženství a projevu, právní stát a právo na spravedlivý proces. Šířením pozitivních evropských hodnot, které sv. Cyril a Metoděj v 9. století vytvářeli a jako spolupatroni Evropy stále vytvářejí, přispívá Cyrilometodějská stezka k modernímu evropanství – porozumění, kulturnímu dialogu a jednotě kontinentu. Cyrilometodějský duchovní odkaz se soustřeďuje kolem základních hodnot, jako je jazyk a vzdělání. Proto byl od počátku předurčen k tomu, aby měl hluboký a dlouhodobý dopad na dějiny a identitu slovanských národů. Cyrilometodějské myšlení a jeho obsahy se ukázaly jako nadčasové. Právě proto si uchovaly inspirativní náboj i v moderní době a byly neustále uplatňovány jako výrazný rozdíl mezi slovanskou identitou a jinými kulturními nebo politickými identitami.

Cyrilometodějská stezka

Písma cyrilometodějského dědictví

1. Písmo hlaholice Cyril bral vážně jak svůj misijní úkol, tak skutečnost, že latinské písmo není vhodné pro zápis slovanského jazyka, a vytvořil hlaholici, která odpovídala slovanskému fonematickému systému.

2. Písmo cyrilice vychází z řeckého unciálního písma a zohledňuje také hlaholskou azbuku. Od 10. století se spolu s územím dnešního Bulharska a Severní Makedonie rozšířilo také do všech ostatních zemí pravoslavného původu

Hmotné dědictví

1. Originální dokumenty v (staro)církevní slovanštině a v hlaholici a (staro)cyrilici, jakož i repliky/faksimile těchto textů/nápisů.

2. Památky a artefakty o důležitých událostech a etapách života Cyrila, Metoděje a jejich přímých žáků, jakož i o hlaholici a cyrilici.

Early medieval battle of Slavs

Nehmotné dědictví

1. Kulturní programy a akce, oslavy a festivaly, tj. koncerty duchovní sborové hudby, autentický tzv. hlaholský zpěv, svátky svatých bratří a další příležitosti k uctívání. 

2. Vzdělávací programy, jako jsou workshopy, školy, semináře, veřejné přednášky. zaměřené na předávání znalostí o hlaholici a cyrilici, církevní slovanštině a literatuře se záměrem předat cyrilometodějské znalosti a dovednosti současným i budoucím generacím.