Cyrilometodějská stezka – Kulturní stezka Rady Evropy

Květná zahrada

Při obnově města, zničeného třicetiletou válkou, vybudovali italští architekti F. Luchese a P. G. Tencalla na neplodné a bažinaté půdě za hradbami půvabnou pozdně renesanční zahradu. Zahrada se využívá k výstavám, koncertům, slavnostem a také k procházkám a příjemnému trávení volného času. Na 16 ha byla v Kroměříži vystavěna italská zahrada s cestami ve vysokých špalírech, s 244 m dlouhou galerií soch antických bohů a postav historie a bájí, s centrálním rondelem Rotunda v geometrickém středu oslavujícím svou výzdobou vodní živel a umění štukatérů, sochařů a freskařů. Přistavený nový vstup z první poloviny 19. století tvoří Čestný dvůr klasicistního typu ze stran uzavřený velkými skleníky (Hrubý a Tropický skleník).

V samém srdci květnice byl mezi léty 1666–1668 podle projektu Giovanniho Pietra Tencally vystavěn osmiboký centrálně orientovaný pavilon – Rotunda. Její interiér je bohatě a důmyslně zdobený nejen mytologickými výjevy s náměty Ovidiových Proměn, ale také detaily vytvářejícími silnou iluzivní a emotivní atmosféru – okny s různobarevnými skly, mozaikovou podlahou sestavenou z drobných oblázků a především grotty dekorované tufem a lasturami. Centrální prostor pavilonu doplňuje Foucaultovo kyvadlo, které bylo instalováno roku 1908 z iniciativy kroměřížského gymnazijního profesora Františka Nábělka, a jehož pohyb demonstruje zemskou rotaci.

Květná zahrada a UNESCO
Celý komplex byl v roce 1998 pro svou dochovalou historickou i slohovou autenticitu architektury i krajinných a zahradních úprav v mimořádné slohové kvalitě a čistotě jako příkladný soubor ovlivňující rozvoj krajinářské architektury v Evropě, zapsán na Seznam světových kulturních a přírodních památek UNESCO. Ke Květné zahradě v Kroměříži se dostanete z Náměstí Míru, ulicí Generála Svobody a cca po 300 m dojdete k nynějšímu hlavnímu vchodu.

Kolonáda s vyhlídkovou lávkou
Kolonáda či přesněji arkádová galerie byla podle projektu Giovanniho Pietra Tencally dokončena v roce 1671. Svou délkou 244 metrů zaujímala celou jednu stěnu zahrady. Kolonáda plnila hned několik funkcí – byla vstupním objektem, a zároveň byla koncipována jako galerie soch – 22 ženských a 22 mužských postav. Biskup Karel II. z Lichtensteinu – Castelkorna našel inspiraci v zahradách daleké Itálie, kdy byly běžné originály z antických vykopávek. U nás však takové nálezy nebyly, proto byl vytvořen speciální soubor sochu určený právě pro tuto zahradu. Na sochách pracoval Michael Mandík společně s Michaelem Zürnem mladším a jde o kopie slavných antických děl z římských sbírek.

Vnitřní boční stěny Kolonády byly původně dekorovány Neptunovou a Venušinou fontánou, z nichž se dochoval pouze zbytek štukové výzdoby. Zahradní fasádu Kolonády dekoruje 46 bust, které zobrazují antické bohy a bohyně, mytologické bytosti a hrdiny i osobnosti z dějin starověkého Řecka a Říma. V 80.letech 20.století byla na střeše Kolonády vybudována pochůzková lávka, která umožňuje návštěvníkům přehlédnout z výšky výsadbu květin v tzv. Janákově parteru. Tím Kolonáda převzala funkci hlavního vyhlídkového bodu zahrady. Kolonáda včetně vyhlídkové lávky prošla v roce 2022 obnovou, nově otevřena je od konce května 2023.

Zdroj: www.kudyznudy.cz