Cyrilometodějská stezka
Kulturní stezka Rady Evropy
ZÁŽITEK | POZNÁNÍ | UVĚDOMĚNÍ
Objevte jedenáct století trvající výrazný vliv
na kulturní dějiny a kulturní identitu Slovanů.
Poznejte
Cyrilometodějskou stezku
Poznávání spojené s pohybem v přírodě a návštěvou kulturních památek a institucí, které uchovávají kulturní dědictví Slovanů. Vydejte se po trasách stezky, objevte kulturní dědictví Cyrila a Metoděje nebo se seznamte se sdružením. Pak se dozvíte více informací o této jedinečné Kulturní stezka Rady Evropy.
Nejnovější zprávy z Cyrilometodějské stezky.
Zajímá vás, co se děje na trase? Přinášíme vám novinky o kulturních akcích, turistických trasách, konferencích a workshopech a mnoho dalšího. Posuňte se myší dolů a klikněte na libovolný obrázek níže. Můžete se podívat na kalendář akcí, který najdete v hlavním menu webu.
Mezinárodní vědecká konference Křesťanské hodnoty a trvale udržitelná společnost
17. dubna 2024, Nitra, Slovensko
Dne 17. dubna 2024 se v Nitře konala konference s názvem Křesťanské hodnoty a udržitelná společnost. Záštitu nad konferencí převzal mons. prof. Viliam Judák, PhD. - nitranský biskup a prof. RNDr. Libor Vozár, PhD. - rektor Univerzity Konštantína Filozofa v Nitře. Konference se zúčastnili odborníci ze Slovenska, České republiky, Polska a Řecka. Jedním z klíčových témat konference byla interpretace a zhodnocení významu cyrilometodějské misie v kontextu evropské hodnotové tradice a jejího významu pro současnou religiozitu a udržitelnou společnost.
PUTOVÁNÍ Z KOPČAN DO MIKULČIC OTEVŘELO TURISTICKOU SEZÓNU NA CYRILOMETODĚJSKÉ STEZCE
28. dubna 2024, Kopčany-Mikulčice, SR-ČR
Putování z Kopčan do Mikulčic po stopách Velké Moravy s průvodci otevřelo 28. dubna turistickou sezónu na Cyrilometodějské stezce. Přilákalo kolem 40 účastníků z Česka a Slovenska. Prohlédli si jak památky připomínající raný středověk – unikátní kostel sv. Markéty Antiochijské v Kopčanech a Slovanské hradiště v Mikulčicích, tak památky z barokní doby – císařský a královský Hřebčín a Kačenárnu v Kopčanech.
ZVEME NA JARNÍ PUTOVÁNÍ PO CYRILOMETODĚJSKÉ STEZCE Z KOPČAN DO MIKULČIC
28. dubna 2024, Kopčany - Mikulčice, Česká republika
Sdružení Evropská kulturní stezka sv. Cyrila a Metoděje zve příznivce turistiky a kulturního dědictví na jednodenní putování po Cyrilometodějské stezce z Kopčan do Mikulčic po stopách Velké Moravy s průvodci. Akce se uskuteční v neděli 28. 4. 2024 od 10 hodin. Po trasách Cyrilometodějské stezky se každoročně koná několik putování.
BAZILIKA SV. PRAXEDY V ŘÍMĚ NESE NOVĚ OZNAČENÍ CYRILOMETODĚJSKÁ STEZKA
23. března 2024, Řím, itálie
Bazilika sv. Praxedy v Římě nese nově označení Cyrilometodějská stezka – Kulturní stezka Rady Evropy. Stalo se tak po dvou letech od podepsání memoranda o spolupráci mezi touto bazilikou a sdružením Evropská kulturní stezka sv. Cyrila a Metoděje.
Zaměřujeme se na ...
Sdružení se zaměřuje na různé rozvojové a udržitelné aktivity. Ty jsou výsledkem prezentace rozmanitosti kulturního dědictví svatých Cyrila a Metoděje a jejich následovníků.
Síť slovanské kultury
Od prvního slovanského písma – hlaholice – a staroslověnštiny až po současnost.
Síť lokalit
Zajímavá místa spojená s šířením cyrilometodějského odkazu.
Síť tras
Inspirovaná putováním slovanských misionářů a jejich následovníků.
Síť akcí
Kulturní a vzdělávací aktivity po celý rok.
Síť produktů
Koordinované pod společným logem Cyrilometodějské cesty.
Síť institucí
Udržujících dědictví svatých Cyrila a Metoděje.
Podstata cyrilometodějského dědictví
Stezka se zaměřuje především na kulturní myšlenky a kulturní obsah. Ty přinesli Cyril a Metoděj během misie, kterou vedli především mezi velkomoravskými Slovany v letech 863-868. (Jejich misijní činnost se týkala také Slovanů v Dolní Panonii).
Cyrilometodějská mise byla podniknuta jako odpověď byzantského císaře Michala III. na žádost velkomoravského knížete Rastislava. Především zavedení srozumitelného jazyka pro církevní a veřejné užívání v tomto slovanském státě. Za druhé, upevnění a posílení křesťanské víry jejich obyvatel. Cyril a Metoděj však nejen zdokonalili slovanskou řeč (doplněním slovní zásoby a gramatiky) pro potřeby teologického, filozofického, legislativního, administrativního a literárního diskurzu. Ve skutečnosti šli odvážně ještě dál a Konstantin vymyslel písmo přizpůsobené slovanskému fonematickému systému - hlaholici.
Na konci 9. století vznikla v jihoslovanských zemích cyrilice. Nejspíše v Bulharském chanátu. Zatímco v 11. století se hlaholice ještě poměrně hojně používala (zejména v rámci Ochridské literární školy), od 12. století převládla cyrilice. Ta sloužila jako ekvivalent řecké abecedy pro Slovany východního ritu, kteří žili v civilizačním a politickém prostředí Východořímské říše. Mezi Chorvaty se hlaholice používala i nadále, poslední hlaholský text byl vytištěn v roce 1927.